Umění neodpovídat

Evropská komise naprosto vyniká v umění neodpovídat na přímé otázky.Sir Humphrey by byl na své bruselské kolegy nesmírně pyšný. 

Není na tom sice nic moc extra překvapivého, ale pokud položíte dotaz Evropské komisi či přesněji ministrovi zahraničních věcí EU (oficiální titul je Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku), nemůžete očekávat jednoduchou odpověď na jednoduché otázky. Vždy když odpovědi na své oficiální otázky čtu, tak si vzpomenu na seriál “Jistě, pane ministře” a neuvěřitelně dlouhé a nic neříkající odpovědi, které svému ministrovi dával Humphrey Appleby. Sir Humphrey by byl na své bruselské kolegy nesmírně pyšný, ale je velmi smutné, když se úředníci uchylují k této taktice ve chvíli, kdy se řeší otázky života a smrti. 

Již v minulosti jsem několikrát psala o zničujícím konfliktu v Jemenu, o kterém se většinou mlčí. Probíhající konflikt se rozhořel v září 2014. Šíitští povstalci, takzvaní Hútíovci (podle Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi, který vedl povstání v roce 2004), obsadili roku 2014 město Sanaa. Od té doby situace eskaluje. Vládnoucí režim krutě bojující proti povstalcům je nejvíce podporován Saudskou Arábií, která stojí v čele intervenčních vojsk. Saudská Arábie nakupuje v USA zbraně a do USA posílá ropu. Je neomluvitelné, že koalice cizích vojsk pod vedením Saudské Arábie zasahuje v Jemenu i proti civilním cílům. Páchá válečné zločiny za dohlížení a podpory od západních zemí. Zejména USA a Spojené království poskytují zbraně a podporu pro Saudskou Arábii při útocích na šíitské síly v Jemenu. 

Z toho důvodu jsem adresovala tento dotaz na vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, Španěla Josepa Borrella: “Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) uvedl, že mezinárodní transfery zbraní se v letech 2015–19 v porovnání s obdobím 2010–14 zvýšily o 5,5 %. Největšími vývozci zbraní byly Spojené státy, Rusko, Francie, Německo a Čína. Z nových údajů vyplývá, že se zvýšil tok zbraní na Blízký východ, přičemž největším světovým dovozcem je jednoznačně Saúdská Arábie. Ústav SIPRI uvádí, že „polovina vývozu zbraní z USA v posledních pěti letech šla na Blízký východ a z toho polovina byla vyvezena do Saúdské Arábie". Navzdory rozsáhlému znepokojení v Evropě s ohledem na vojenskou intervenci Saúdské Arábie v Jemenu, stále USA, tak Spojené království ve vývozu zbraní do Saúdské Arábie pokračovaly. 73 % dovozu zbraní do Saúdské Arábie pocházelo z USA a 13 % ze Spojeného království. 1. Komise vede častá jednání s USA a Spojeným královstvím – figuruje prodej zbraní z těchto zemí do Saúdské Arábie v rozhovorech jako problém? Druhá otázka: Je Komise toho názoru, že země, které obchodují se zbraněmi se Saúdskou Arábií, se na porušování lidských práv, k němuž v Jemenu dochází v rámci nezákonné saúdské vojenské intervence, spolupodílejí?”

Nyní si dovoluji prezentoval celou oficiální odpověď: “Vývoz vojenských zbraní spadá do působnosti členských států. Evropská unie (EU) se opírá o víceúrovňový mechanismus kontroly vývozu a převozu vojenských zbraní z členských států EU. Tato oblast je upravena vnitrostátní legislativou, společným postojem 2008/944/SZBP a Smlouvou o obchodu se zbraněmi. Tato pravidla jsou pro všechny členské státy právně závazná a provádějí je vnitrostátní instituce. Mezi svými hlavními ustanoveními stanoví společný postoj EU osm kritérií pro posouzení rizika žádostí o vývoz a převoz vojenských zbraní, mezi něž patří dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v zemi konečného určení. Konečné rozhodnutí o tom, zda vývoz nebo převoz povolit nebo zamítnout, zůstává v pravomoci členských států. Je na vnitrostátních orgánech, včetně parlamentů a soudů, aby prováděly kontrolu. Třetí země mohou pro kontrolu vývozu a převozu vojenských zbraní ustavit podobné mechanismy. EU vždy trvala na tom, že konflikt v Jemenu nemá vojenské řešení, a bude proto nadále plně podporovat proces vedený OSN všemi nástroji, jež má k dispozici. EU kromě toho opakovaně naléhavě vyzvala všechny strany konfliktu, aby zajistily ochranu civilního obyvatelstva a plně dodržovaly mezinárodní humanitární právo, včetně respektování zásady rozlišování mezi civilním obyvatelstvem a bojovníky a mezi civilními objekty a vojenskými cíli, jakož i zásady proporcionality, a aby byly obezřetné při vedení nepřátelských akcí. V této souvislosti EU podpořila plné provedení rezoluce Rady OSN pro lidská práva A/HRC/36/31, kterou se zřizuje skupina předních mezinárodních a regionálních odborníků. Po skončení jejího mandátu se všechny členské státy EU v roce 2019 v Ženevě shodly na tom, že je třeba zasadit se o její obnovení. EU vyzvala všechny strany, aby prodloužily neomezený a transparentní přístup a spolupráci se skupinou za účelem provádění tohoto mandátu, a lituje, že skupině nebyl umožněn přístup do Jemenu.”

Nechť sám laskavý čtenář posoudí, zda byli moje otázky zodpovězeny. Osobně se domnívám, že si pan komisař (respektive úřednici, kteří mu odpovědi na oficiální dotazy europoslanců píší) zcela umyli ruce.  Já samozřejmě zcela akceptuji fakt, že vývoz vojenských zbraní spadá do působnosti členských států, ale to ovšem vůbec neznamená, že EU nemůže v této věci diplomaticky působit, což za normálních okolností často dělá, a navíc jsem se specificky ptala na USA a Velkou Británii a ani jedna z těchto zemí není členskou zemí EU.

Dovolím si tedy své otázky zodpovědět sama. 1. Komise vede častá jednání s USA a Spojeným královstvím – figuruje prodej zbraní z těchto zemí do Saúdské Arábie v rozhovorech jako problém? - Ne. 2. Je Komise toho názoru, že země, které obchodují se zbraněmi se Saúdskou Arábií, se na porušování lidských práv, k němuž v Jemenu dochází v rámci nezákonné saúdské vojenské intervence, spolupodílejí? - Ano, ale bojíme se říct to nahlas, jelikož se jedná o dvě velmi významné členské státy NATO a obě země mají stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN.

Chápu, že jsem položila dosti nepříjemnou otázku, ale jelikož jsem europoslankyně a mají prací je mimo jiné i kontrolovat činnost Evropské komise, považuji to za svoji povinnost. Domnívám se, že je na druhé straně povinností Evropské komise, aby tyto dotazy zodpovídala jasnou formou a aby na mezinárodní scéně měřila všem aktérům s tejným metrem. Ani jedno však v současnosti Komise nedělá. Radost z toho má zejména Humphrey Appleby a zbrojaři.