Zpověď aneb proč dnes neslavím

17. 11. 2019 9:19:50
Dlouho jsem přemýšlela, jestli a jak se mám vyjádřit ke 30. výročí listopadových událostí roku 1989. V posledních dnech jsem měla totiž obavu, aby na mě nevyskočili kritici minulého režimu i z masové konzervy.

Podle toho, jak je v posledních dnech vše prezentováno, tak zřejmě každý třetí občan stál proti režimu a minimálně každý druhý byl perzekvován (umělci všichni – hlavně ti minulým režimem nejobsazovanější). Sice tady ta mohutná demonstrace nesouhlasu lidí s předchozím režimem úplně nesouzní s výsledkem průzkumu, podle nějž třicet let (!) po roce 1989 téměř 40 % lidí klidně řekne, že “bylo líp”, ale to nevadí. Překvapilo mě také, kolik lidí – pravda, hlavně na sociálních sítích a zejména těch nejmladších – se nechalo přesvědčit o tom, že tady lidé žili div ne na stromech a s chutí a lehkostí jim vlastní plivli na práci svých rodičů a prarodičů, kteří se rozhodli budovat společnost, která by se neřídila jediným měřítkem – penězi.


Ne, nehodlám tady dělat advokáta minulému režimu, byť by se to ode mě mohlo čekat. Vždycky jsem razila cestu vpřed, pokaždé mě v mé práci zajímalo, jak rozhodnutí dopadnou na občany a budoucí generace. Mrzí mě ale, že já - jako komunistka - jsem tisíckrát postavena před vysvětlování něčeho, co jsem nezažila ani nemohla ovlivnit - ať už jsou to padesátá léta nebo osmašedesátý rok, ale v rámci budování kultu osobnosti Václava Havla a dalších polistopadových protagonistů, se nepřipomene, jaké byly původní sliby a proklamace těchto lidí (zejména doporučuji projev V. Havla ze 16.12.89 - zde https://www.youtube.com/watch?v=0mjEpKLcSg4 ), díky nimž za nimi stála spousta občanů. Z krásných lží nám totiž jen těžko vyroste společnost založená na hodnotách pravdy a lásky.


Děsí mě teze o tom, že žádný lepší režim, než je tento, už nejsme schopni vytvořit (a tak se o to radši už nemáme ani pokoušet). Pokud by bylo totiž platilo, že dějiny končí ve stavu, kdy statisíce občanů se potýkají s exekucí, desetitisíce dětí jsou odkázány na proplácení obědů, pracující musí poslouchat, jak každé jejich zvýšení mizerných mezd likviduje podnikatele a pak si ještě přečíst, že si za to mohou sami, že berou tak málo, o stavu ve světě raději ani nemluvě, tak je to smutné. Nechci rezignovat na vytváření lepšího světa.


Nevadí mi, že mnoho lidí slaví. Mají co. Spoustě z nich se skutečně žije líp. Vadí mi ale jejich neschopnost přiznat si, že existuje obrovská skupina, která to má jinak. Že nevyužije možnosti vycestovat třeba na Nový Zéland a neocení sto dvacet vzorů koupelnových kachliček, protože se musí zabývat něčím tak primitivním, jako je obživa sebe sama (a případně své rodiny). Co přímo nesnáším, je dvojí metr. Tisíckrát omílané “nejsme jako oni” dokázaly polistopadové elity svým chováním záhy pošlapat, a tak se toto heslo už dnes pro jistotou moc nepřipomíná.


"Demokracii máme, jen nám v ní chybí demokraté,” prohlásil T. G. Masaryk, ke kterému tak rádi někteří vzhlíží, a myslím, že to dokonale ilustruje stav dnešní společnosti. Demokracie je mnohými chápána jako možnosti pořádně si zanadávat na komunisty a Zemana. Zcela se vytratila úcta k názoru druhých a respekt k většině. Dostali jsme se až tak daleko, že jeden z těch herců vyzývá k použití těžkooděnců proti svobodně zvolenému prezidentovi.


Jo a ještě jednu poznámku. Byla bych ráda, kdybychom si za svá rozhodnutí, za svou politiku, odpovídali konečně sami – i když je mi z české úrovně často opravdu hodně smutno. V jedné z písní listopadu 89 se zpívalo o tom, že “jednou budem dál”. A já opravdu doufala, že se posuneme kupředu a nebude zapotřebí, aby nám organizovalo oslavné akce velvyslanectví USA (akce Festival svobody, Díky, že můžem), nebo telefonní operátor. Santa Clause tady už máme, tak nám chybí jen oslava Dne díkuvzdání a americký radar, o kterém samozřejmě rozhodneme bez ohledu na názor občanů. Aneb díky, že můžem a nejsme jako oni...


P. S. Téměř absolutní pominutí událostí listopadu 1939, které daly vzniknout jedinému mezinárodnímu dni spojeným s naší zemí – Mezinárodnímu dni studentstva – je jen dokreslením toho, o co tady jde. A s “pouhým" historickým připomenutím tedy ta mediální masáž jen velmi málo.

Autor: Kateřina Konečná | neděle 17.11.2019 9:19 | karma článku: 37.13 | přečteno: 1574x

Další články blogera

Kateřina Konečná

Viníci krachu Liberty? EU, privatizace, Indové!

Je to smutný pohled. Před třiceti lety fungující huť, dnes firma bez fungující vysoké pece. Kdo jsou viníci je jasné, ale je třeba to rozebrat podrobněji...

17.12.2023 v 16:45 | Karma článku: 32.96 | Přečteno: 1257 | Diskuse

Kateřina Konečná

Je na čase zkrotit divoké krátkodobé pronájmy. A pomoci bydlení

Krátkodobé pronájmy bytů nabízených skrze online platformy, jako je například Airbnb, můžou být sice výhodné díky relativně nízkým cenám pro turisty, místním však obvykle přínosem nejsou.

22.11.2023 v 18:22 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 431 | Diskuse

Kateřina Konečná

Měla jsem zamhouřit oko před miliardami eur pro ukrajinské oligarchy? Ani omylem

Evropský parlament před pár týdny valnou většinou schválil takzvaný nástroj pro Ukrajinu. Za tím nic neříkajícím označením je 50 miliard eur po následující tři roky. Hlasovala jsem proti. Proč?

14.11.2023 v 21:29 | Karma článku: 28.41 | Přečteno: 659 | Diskuse

Kateřina Konečná

Milá republiko,...

Připomínáme si 105 let státu, který dnes už – za mě bohužel – neexistuje. Mohli bychom tesknit, že jsme přišli nejen o společný stát, ale i o velký díl suverenity České republiky.

28.10.2023 v 22:06 | Karma článku: 21.08 | Přečteno: 418 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Jan Bartošek

Migrační pakt čeká poslední akt

Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.

28.3.2024 v 6:12 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 265 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 42.15 | Přečteno: 2666 | Diskuse

Petr Lachnit

Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

27.3.2024 v 8:38 | Karma článku: 9.44 | Přečteno: 138 | Diskuse

Daniela Kovářová

Kdo hájí zájmy dětí

Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.

26.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jiří Paroubek

Chce vláda řídit zemi jen pomocí kampaní?

Andrej Babiš se dopustil jisté neobratnosti, když se v reakci na nechutné obvinění ze strany ministra Lipavského, že je pro zemi „bezpečnostním rizikem“, dožadoval základních informací o politickém oponentovi.

22.3.2024 v 15:46 | Karma článku: 29.39 | Přečteno: 618 | Diskuse
Počet článků 297 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 825

Jsem poslankyně Evropského parlamentu za KSČM díky Vám, pro Vás a s Vámi.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...