Přišel čas na nepodmíněný základní příjem?

V Evropě i v České republice se každý den vedou debaty o tom, co dál a jak nastartovat ekonomiku, jak pomoci těm, kterým koronavirová epidemie převrátila život vzhůru nohama. 

 Kromě řady různých opatření, která zásadně nevybočují ze současné hospodářské a sociální politiky, se začal veřejně skloňovat také nepodmíněný základní příjem.

Znovu se o něm začalo mluvit v souvislosti se Španělskem. Právě údajné plánované zavedení vzbudilo rozruch jak mezi politiky, tak novináři napříč kontinentem. Nadšené tweety posílali politici z britské Labour party a jejich vyjádření pak přebírala další média. O nepodmíněném základním příjmu psal také vlivný ekonomický portál Business Insider nebo Politico.

Bohužel se jedná o naprosto nepřesné pojmenování toho, co by odpovídalo jen vylepšené formě sociálního zabezpečení pro nejvíce ohrožené skupiny. Tedy, ne že bych to občanům španělského státu nepřála. Země, kterou dlouho sužuje nezaměstnanost a obrovské problémy s bydlením, určitě potřebuje posílit sociální systém tak, aby lidé neživořili. Konec konců vládne zde tzv. rudo-rudá koalice španělských sociálních demokratů a radikální levice z Podemos. I díky tlaku druhé zmíněné strany je také toto sociální opatření zaváděno. Má se jednat o dávku pro jednotlivce ve výši od 462 euro po 1015 euro pro rodiny. Příspěvek by byl nezásluhový a jeho nárok by se odvíjel podle výše příjmu jednotlivce či domácnosti. Ona nezásluhovost je pak to jediné, co ho skutečně spojuje s konceptem nepodmíněného základního příjmu.

Ve Spojených státech mezitím přišli s nápadem na tzv. Freedom Dividend, která by každému občanovi USA nad 18 let opakovaně garantovala příspěvek ve výši 1000 dolarů. Tento nápad ale nemá šanci na prosazení, a tak se většina Američanů musí smířit s jednorázovou dávkou 1200 dolarů, kterou pro ně připravil Trump.

Skutečným základním příjmem se zabývalo ve svém experimentu Finsko. To po dobu dvou let vyplácelo skupině 2000 vybraných nezaměstnaných jednotlivců nepodmíněný příjem ve výši 560 euro. Výzkum prokázal hlavní přínos tohoto opatření, a to skutečnost, že lidé, kteří ho dostávali, byli jednoduše řečeno šťastnější. Projevovalo se u nich méně stresu, depresí a pocitu opuštění.

Někteří kritici říkají, že se ale neprojevila větší motivace těchto lidí hledat si práci. Domnívám se, že nepodmíněný základní příjem není nástroj, který by měl na prvním místě motivovat k hledání práce, ale k tomu, aby lidé přijímali a dělali smysluplnou práci. Jde totiž o to, že dnes jsou lidé nuceni přijmout špatně placené, nedůstojné či úplně zbytečné pracovní pozice jen proto, aby se uživili. To je naprosto v souladu s logikou kapitalismu, kde většina lidí nemá jiný způsob obživy než prodej svojí pracovní síly. Nepodmíněný příjem je zásahem do této logiky ve prospěch pracujících, protože posiluje jejich postavení. I z finského experimentu vyplývá, že lidé mající zajištěnou určitou bezpodmínečnou částku se budou více rozmýšlet a budou více hledat práci, která jim vyhovuje. Stejně tak mohou začít sami poskytovat služby, které dosud nikdo neposkytoval, a tím vytvářet nové formy práce, které bude společnost oceňovat.

V ČR by zavedení takovéhoto systému nepodmíněného příjmu muselo jít ruku v ruce s přestavbou celého systému sociálního zabezpečení, který potřebuje nutně modernizovat. Jeho hlavní charakteristikou by měla být skutečná adresná pomoc, která nebude suplovat jiné státní politiky (např. politiku bydlení) a bude to pomoc výrazná. Nepodmíněný příjem by pak mohl doplnit tuto záchrannou síť o další vrstvu posílení postavení občanů vůči firmám a přinutit je tak k dalšímu zvyšování mezd.

Já vím, dnes všichni volají, že je krize a že mzdy zase dlouho neporostou. Na takové volání neslyším, protože vím, kolik miliard odtéká z České republiky na dividendách pro zahraniční firmy. Jen za rok 2018 to bylo přes 257 miliard korun, v roce 2019 pak dokonce 299 mld. Kč (i když některé výpočty mluví o částkách ještě mnohem vyšších). To je všechno bohatství, které vytvořili místní pracující. To by sice nestačilo na velkorysý nepodmíněný základní příjem, ale jistě by to stačilo na jeho zkušební nasazení a na proměnu sociálního systému. Koronavirová krize je šance, jak začít o věcech přemýšlet nově a nepodmíněný základní příjem k těmto úvahám rozhodně patří.