Kdo pálí své vlastní zboží?

V jedné své písni zpívají Voskovec a Werich tento text: „Je to divný svět divné věci; když je pro lidi třeba; pálit laciné žito v peci; aby zdražil chleba“. 

Je zvláštní, že se mi text této písně z dob po velké ekonomické krizi a z časů před druhou světovou válkou vybavil ve 21. století, ale bohužel jsme k tomu měla dobrý důvod. Jedna módní značka se totiž rozhodla, že než aby některé jejich zboží zlevnila tak, aby se prodalo, radši ho spálila.

Ano, čtete správně. Módní značka Burberry zničila své oblečení a kosmetiku v hodnotě ve více než 28 milionů liber (cca. 800 milionů korun). Své neprodané zboží raději spálila, nežli aby ho dala za zlevněné ceny. Tím by se mohla totiž snížit jeho exkluzivita a produkty by si mohli zakoupit „nesprávní lidé“. Tedy ti, kteří nejsou z hlediska Burberry v té správné sociální skupině. Jinými slovy nechtěla firma připustit, aby oblečení pro vyšší vrstvu nosila, z jejich úhlu pohledu, lůza. 

Firma Burberry tvrdí, že spolupracuje se specializovanými spalovnami, které dokáží využívat energii z procesu. Také dodala, že se snaží minimalizovat množství přebytečných zásob, které vyrábí a hledá způsoby, jak snížit a „zhodnotit“ odpad. Na faktu, že za poslední 5 let zničila své vlastní zboží, v hodnotě 2,5 miliard korun se na tom nic nemění. Burberry se také brání tím, že pálením svého vlastního zboží chce zabránit tomu, aby zboží by se mohlo dostat na takzvaný „šedý trh“ nebo na trh s padělanými výrobky. Nechť každý sám zváží, na kolik se mu tento argument zdá relevantní a fakticky správný.

Značka Burberry však není jediná, která ničí své produkty. Luxusní značky jako Jaeger-LeCoultre, Cartier, Chanel nebo Louis Vuitton také ničí či spalují své neprodané zboží. Dokonce i oděvní společnost H&M spaluje své neprodané zásoby, k čemuž dodává, že látka byla použita místo uhlí. H&M se ale brání, že spaluje jen poškozené či nebezpečné zboží.

Řešením může být oběhové hospodářství, tedy opětovné využití zboží, který současně využívají značky jako Zara nebo H&M. Snaží se přesvědčit své zákazníky, aby své staré nepoužívané oblečení odevzdali do jejich kamenných obchodů. Nabízejí 5 liber slevu z dalšího nákupu v jejich obchodě, jestliže donesete onošené oblečení. Oblečení může být jakékoliv značky a v jakémkoliv stavu. Látka je pak recyklována a použita znovu. 

Ano, samozřejmě můžeme říct, že módní společnosti mohou spálit svůj vlastní majetek, ale také je pravdou, že textilní průmysl významně zatěžuje životní prostředí. Po ropném průmyslu dokonce zanechává textilní na životním prostředí nejvíce škod, což závažnost problému jenom podtrhuje. Nevím, jestli má vůbec cenu prezentovat těmto společnostem nějaké morální argumenty, ale prostý člověk, tedy ten, kdo podle nich nemá nosit jejich produkty, si je vědom, že spoustě lidem v těžké životní situaci by se oblečení hodilo více než skládce a spalovně. Jaký smysl dává silně zatížit životní prostředí kvůli něčemu, z čeho nechci, aby měla užitek široká veřejnost a v konečném důsledku to radši spálím, než abych to daroval potřebným? Ať si každý opět odpoví sám.

Je sice nutno podotknout, že firma Burberry se nakonec podrobila tlaku ze strany veřejnosti a již ohlásila, že vlastní zboží ničit nebude. Jsem za to ráda, ale opravdu je nutné, aby byly tyto společnosti upozorňovány na to, že dělají kardinální blbost, když jí očividně dělají? Obávám se, že na místo peněz bychom těmto firmám měli předávat, alespoň trochu zdravého rozumu, když jim touha po penězích zakalila mozek tak, že jsou schopni prodat i osud vlastní planety.