Smutný pohled na americké volby

Už jen pár dnů zbývá do konání prezidentských voleb v USA. Ačkoli se na několika místech už nyní hlasuje s předstihem, rozhodující hlasování začne 3.listopadu. 

Voliči v USA budou rozhodovat o tom, zda ve svém úřadu zůstane dosavadní prezident Donald Trump, nebo jej nahradí demokrat Joe Biden. Pro levici jsou oba smutná volba.

Když se vrátíme o čtyři roky zpět, tak jsme sledovali souboj Hilary Clintonové a Donalda Trumpa. Na jedné straně tu stála příslušnice politického establishmentu, ministryně zahraničí v Obamově vládě, a na druhé straně stál úplný politický outsider, podnikatel a showman Donald Trump. Zpočátku nikdo nevěřil, že by mohl uspět, ale probojoval se i přes odpor republikánské strany do souboje s Clintonovou. Trump vytvářel dojem, že skoncuje s politikou elit a pro elity. Zdálo se to zejména když mluvil o vypovězení smluv o volném obchodě, nebo vytvoření desítek tisíc pracovních míst, na což slyšeli zejména lidé z tzv. rust beltu (rezavého pásu), tedy skupině států, odkud odešel za levnou prací tamní průmysl. Sám prohlašoval, že „hlas pracujících bude dlouhé, dlouhé době opět slyšet.“

Jenže při pozornějším pohledu bylo jasné, že Trump není žádný levičák a dobrodinec. Koho rozhodně nezklamal byly velké korporace a jejich vlastníci. Jako příklad si můžeme vzít počet miliardářů. Těch bylo v roce 2017 v USA 565 a jejich majetek se podle Forbes pohyboval okolo 2,7 bilionů dolarů. V roce 2020 počet miliardářů vzrostl na 614 a rovněž jejich majetek narostl na 2,9 bilionu – a pak přišla covidová krize a během vzrostl počet miliardářů na 629 a jejich majetek získal hodnotu 3,2 bilionu dolarů. K růstu počtu miliardářů přispěla jistě také Trumpova daňová reforma. Ta sice snížila daně všem, ale největší podíl daňové úlevy ve vztahu k příjmu po zdanění získali ti nejbohatší.[1] Ani v ekonomické oblasti Trump nepřinesl onen zázračný boom a vznik milionů pracovních míst. Za roky jeho vlády rostla ekonomika a přibývala pracovní místa podobně, jako za jeho předchůdce Obamy.[2] Trump nerealizoval ani tolik diskutovanou a monstrózní představu vystavění zdi podél hranic s Mexikem. Zde jen dokázal šokovat celý svět, když nechal oddělovat děti od rodičů a umisťovat je v detenčních zařízeních do klecím podobných prostor. Stejně tak jeho vykřikování o stažení vojáků ze zahraničí se nevyplnilo. Pokud se podíváme na počet, kolik jich je v zahraničí nasazeno, zjistíme, že se jejich počet od Obamových dob příliš nezměnil. Bylo jich řádově 198 000. Trumpova administrativa uvádí, že nyní je jich 174 000, ale to je jen početní trik. Počínaje prosincem 2017 začalo americké ministerstvo obrany vyřazovat vojáky umístěné v Afghánistánu, Iráku a Sýrii z oficiálních zpráv o počtu nasazených z důvodu „ochrany našich sil“. Pokud bychom provedli kvalifikovaný odhad, dostali bychom se podle prestižního časopisu Foreign Affairs na počet 194 000 vojáků v zahraničí. Tedy téměř stejný počet, jaký zde byl za Obamy.[3]

Vezměme si takový Afghánistán. Před volbami ho Trump nazýval „obrovskou chybou“ a říkal, že je „načase vrátit se domů“. Za dobu svého úřadování v Bílém domě ale zvýšil americkou vojenskou přítomnost v Afghánistánu o 50 procent. Sice opět začalo stahování vojáků spolu s nejasným plánem, jak se bude osud této země dále vyvíjet, ale na místě jich zůstává zhruba 12 500. Když Trump přebíral vládu, bylo jich tam 8 500.[4]

No a nakonec je tu COVID-19 a krize, kterou způsobil. Trump nejprve tvrdil, že nemoc sama zmizí, jako se objevila. Potom začal tvrdit, že to nic není, jen taková chřipka. Nakonec v nákaze spatřoval spiknutí, které má zabránit jeho opětovnému zvolení. Celou dobu nemoc zlehčoval, až ji sám dostal a nebýt několikerého podání kyslíku, který mu pomohl s dýcháním, možná by už prezidentem nebyl. Takovou péči ale kvůli neexistenci všeobecného systému zdravotní péče velká část Američanů nemá – a Trump a republikáni jsou ti poslední, kdo by něco takového prosazovali.

Jestliže je neoliberální vládnu typické tím, že posiluje soukromé společnosti a snaží se jim pomocí deregulací uvolnit maximálně ruce, je Trump jen logickým vyústěním této politiky. Místo demokracie, kterou americký prezident Abraham Lincoln definoval jako vládu lidu, skrze lid a pro lid, Trump realizuje vládu miliardářů, skrze miliardáře a pro miliardáře.  

Je Trumpův protikandidát alternativa? Bohužel ne. Politický systém v USA, kde spolu soupeří dvě „superstrany“, které koncertují peníze a vliv nejrůznějších zájmových skupin, jen těžko mohou vyprodukovat kandidáta, který by byl levici blízký. Statečný boj Bernieho Sanderse skončil tím, že Sanders vyzval k volbě proti Trumpovi. Biden ale není republikánům zas tak daleko a za svou dlouholetou politickou kariéru se s nimi uměl dohodnout na řadě otázek. 

Vezměme si jeho politický program a postoje v těchto volbách. Odmítá program Medicar for All, tedy zavedení všeobecného zdravotního pojištění, které by například zpřístupnilo zdravotní péči 27,5 milionům Američanů, kteří žádnou dnes nemají.[5]

V otázkách ekonomického oživení po koronaviru má Bidenovi radit nikdo jiný, než Larry Summers, pravicový liberál a ekonom, který působil už v Obamově kabinetu. Agentura Bloomberg okomentovala toto jmenování přesně: „Summersovo zapojení do Bidenovi kampaně… poskytuje Wall Streetu určitou záruku, že se Biden ze své centristické pozice neposune příliš doleva, což mu zajistilo podporu establishmentu.“[6] Sám Summer je velký fanoušek Miltona Firedmana a jeho jméno se synonymem pro deregulace a podporu zájmů Wall Streetu. S Bidenem si tak například rozumí v podpoře zóny volného obchodu mezi USA, Kanadou a Mexikem.

Biden je zároveň zastáncem pevné ruky a tzv. práva a pořádku, politiky navyšování rozpočtů policie, což je zejména v souvislosti s jarními a letními protesty proti rasovému násilí ze strany americké policie opravdu neuvěřitelná politika.  V Bidenově politice jsou korporátní zájmy obsaženy stejně tak, jako v Trumpově. Jen to možná bude o něco méně vidět za líbivými hesly a tu a tam pokusem o malinko solidárnější přístup. Však ona charita se hezky vyjímá v PR materiálech… Je to smutný pohled na americké volby.
Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM 

[1] https://www.businessinsider.com/us-billionaire-wealth-increased-since-trump-became-president-2020-4

[2] https://www.washingtonpost.com/business/2020/09/05/trump-obama-economy/

[3] https://www.foreignaffairs.com/articles/2019-12-03/trump-didnt-shrink-us-military-commitments-abroad-he-expanded-them

[4] Tamtéž

[5] https://www.healthline.com/health/what-medicare-for-all-would-look-like-in-america#5

[6] https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-04-23/larry-summers-advising-biden-campaign-on-economic-recovery